Otužování podle Jakuba

A je to tady zase. Blíží se advent, zima, prosinec, chlad, plískanice, leckde i sníh, studené nohy a chřipková epidemie. Televizní reklamy na léky na posílení imunity jsou už jen zřídkakdy přerušeny nějakým filmem nebo seriálem a nejeden z nás při tom pocítí, že na něj už taky něco "leze". Pokud nechcete jen sedět a čekat na první kýchnutí, pojďte si přečíst následující řádky.


ZAPOMEŇTE NA LÉKY

Když člověk nastydne, obvykle vstane a uvaří si čaj. Ti akčnější nelení a navštíví lékárnu, kde požádají svého lékárníka o nějaký zaručeně spolehlivý (a reklamou ještě spolehlivěji propagovaný) přípravek, který příznaky začínající choroby potlačí. Tyto přípravky mají totiž za úkol přesně to - potlačovat příznaky, nikoliv odstraňovat příčiny. Potlačování příznaků je totiž skvělým obchodem. Dá se to opakovat prakticky donekonečna a vždy se stejným úspěchem. Při dalším nachlazení přijde totiž takový zákazník zcela jistě znova. Odstraňování příčin není pohledem moderní medicíny příliš populární, protože by se mohlo (opět, po kolikáté už?) přijít na to, že v případě nachlazení se bez takových produktů zcela spolehlivě obejdeme. Pokud se ptáte jak, ptáte se správně.


POSILUJME SRDCE

Odpověď našli lidé už ve starověku, kdy ještě reklama na léky neexistovala (přesněji řečeno neexistovala žádná reklama, a tím pádem ani ta na léky ne) a lidé si museli pomoci bez syntetických přípravků a sami. Již staří Řekové kladli důraz na zdraví člověka a ze stejného období pocházejí také první zmínky o otužování, které má na zdraví člověka blahodárný vliv. Během následujících stovek let byly na téma otužování napsány stohy knih a vědeckých textů. Pojďme si shrnout základní poznatky. Otužování je stejně jako finské lázně, Kneippovy lázně nebo Priessnitzův zábal založeno na principu tepelné výměny, která je v případě otužování mimo jiné skvělým tréninkem pro naše srdce a cévy, obecně známé pod pojmem kardiovaskulární systém. Právě onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezí základní příčiny tzv. civilizačních chorob (infarkt, vysoký krevní tlak a mnoho dalších). Pravidelné otužování pomáhá našemu kardiovaskulárnímu systému lépe pracovat, posiluje jej a připomíná mu, jak správně reagovat na teplotní výkyvy, což v důsledku řeší i otázku zimomřivosti a vnímání pocitu zimy. Jak přesně? V lidském těle je přibližně 125 000 kilometrů cév (to je délka odpovídající trojnásobku obvodu Země nebo délce přibližně 1 041 667 fotbalových hřišť). Kolem těchto cév jsou svaly, které zajišťují jejich pohyb - když je nám teplo, cévy se rozšíří, krev proudí rychleji, tělo se potí a organismus se tak ochlazuje (odborně se to nazývá vasodilatace), je-li nám zima, cévy v našich končetinách se stáhnou a teplo se soustředí ve středu těla kolem životně důležitých orgánů (říká se tomu vasokonstrikce). Pokud pocit zimy řešíme tím, že se přioblékneme nebo zvýšíme teplotu na termostatu, tyto svaly postupně ochabují a nejsou tak schopny na výkyvy teplot reagovat samy, ačkoliv by mohly. To právě je příčinou toho, proč jsou lidé zimomřiví. Jednoduše proto, že jejich organismus si s pocitem zimy neumí poradit sám.


LASKAVÉ OTUŽOVÁNÍ

Když se řekne "otužování", představíme si spoustu ledové vody a drkotání zubů, což může člověka odradit. Pokud ale chcete začít a přemýšlíte jak, není potřeba rovnou vzít krumpáč a jít si v zimě na rybník vysekat díru do ledu. S otužováním je velmi důležité začít postupně. Není to o tom, kolik minut nebo hodin vydržíte v ledové vodě. Honbou za výkony trávíme spoustu času v běžném životě, není proto třeba ji aplikovat i tady. Důležitý je prožitek, uvolnění a vědomá práce s vlastním tělem. Cílem není fotka, na které vykukujeme s kulichem na hlavě z ledové díry (byť je to jistě efektní, i já takovou mám :-) ). Cílem je právě onen proces, odhodlání, vědomé a pozvolné vystavování těla chladu, schopnost naučit se pracovat s novou situací a zvládnout ji. Kromě toho, že posilujeme svůj kardiovaskulární systém a zároveň i imunitu, trénujeme také svoji mysl. Smyslem není zůstat se sebezapřením pod ledovou sprchou co nejdéle. Důležité je začít to dělat a dělat to postupně a hlavně pravidelně, osvojit si nový standard. Na studenou vodu si nelze tak úplně zvyknout. Studená sprcha bude pořád studená, důležité je naučit se ovládnout stres, který to s sebou nese. Je to ve finále ten samý stres jako v jakékoliv jiné stresové situaci. Důležité je soustředit se na přítomnost, na probíhající okamžik, na sebe a svůj dech. Začít můžeme postupně, třeba od ochlazování jednotlivých částí těla (ruce, nohy), které budeme následně vědomě otužovat i při procházkách venku (o tom hovoří například moje žena Martina, video najdete zde). Na téma otužování končetin hovořím i já, video najdete pod článkem. Pokud začínáme s otužováním celého těla, není potřeba pustit si studenou vodu rovnou, připravit se a vykročit. Pojďte na to úplně pozvolna. Nejdříve si dáte tradiční teplou sprchu, omyjete tělo a na závěr teplou postupně ubíráte, až zbyde jen studená. Nemám ale na mysli vysloveně ledovou vodu. Navíc to ani nemusí to být dlouho, stačí pár vteřin (viz dvacetidenní výzva, o které se zmiňuji níže). Budete-li to tímto způsobem praktikovat opravdu pravidelně, zjistíte, že se studená sprcha prodlužuje na úkor té teplé. Za dvacet dní tak můžete bez potíží vydržet pod studenou sprchou klidně minutu i více.


DVACETIDENNÍ VÝZVA

Pokud jste se během čtení tohoto článku odhodlali s otužováním začít, můžete tak učinit prostřednictvím následující výzvy. Jde o to, podstoupit v následujících čtyřech týdnech celkem dvacet studených sprch.

V rámci každého týdne je předepsán počet vteřin, které bychom pod studenou sprchou měli strávit, nemyslím si ale, že je nezbytně nutné brát tento časový limit doslovně. Daleko důležitější je vědomí, že pro sebe něco dělám a dělám to pravidelně, osvojím si nový zvyk, naučím se zvládnout novou situaci. Studená sprcha nás může uvést do jakéhosi uměle vytvořeného stresu, který se následně naučíme zvládnout. Princip ovládání stresu se nemění, tento zážitek si tak později budeme schopni přenést do každodenních stresových situací a stejným způsobem budeme schopni překonat i je. Při otužování je ale nezbytně nutné dodržet tři základní fáze otužování. Nelze říci, že bez nich bychom studenou sprchu nezvládli, lze ale říci, že při jejich splnění ji zvládneme daleko snáz. Před samotnou sprchou je třeba se uklidnit, zhluboka dýchat a připravit organismus na to, co přijde, což je právě studená sprcha, která je zároveň druhou fází. Po sprše je naším úkolem pomoci tělu znovu se zahřát.



Pozor, rozhodně se nezahříváme opětovným přidáním teplé vody, tím bychom efekt otužování zcela znehodnotili. Teplo tělu vrátíme mechanicky (třením suchým ručníkem, tělesným cvičením) a rozpumpujeme jej i v končetinách. Poslední fáze je velmi důležitá a tvoří jakousi tečku za celým procesem.


Na výsledný efekt není třeba čekat dlouho, při pravidelném otužování se první výsledky dostaví již v horizontu několika týdnů. Ulevíte tím i své mysli. Věřte, že ve studené sprše budete vnímat pouze jen onu studenou sprchu. Navíc zjistíte, že dokážete mnohem více, než jste si mysleli.


20 denní výzva ve verzi pro tisk je ke stažení na tomto odkazu.


Na téma otužování jsme si před časem povídali i s Danem Tržilem. Video najdete zde.


Jak na otužování končetin


Máš nějaké dotazy?

Volej +420 775 383 735 (Asistentka Dagmar)
nebo mi nech vzkaz ...

Odesláním zprávy souhlasíš se zpracováním osobních údajů

Fakturační údaje:

Ing. Jakub Chomát
Řevnice 107, Mníšecká 1041, 252 30 
IČ: 71918558

 

Bankovní spojení:

2801845715/2010
IBAN: CZ7320100000002801845715
SWIFT: FIOBCZPPXXX

Obchodní podmínky

Ochrana osobních údajů

Storno podmínky